„ Světlo — neviditelný dotek, který probouzí prostor k bytí. “
PORTFOLIO
O MNĚ
Jako architektka vnímám svět všemi smysly — tvary, SVĚTLO, zvuky, vůně i doteky.
Architektura mě naučila naslouchat prostoru a zhmotňovat jeho potenciál.
SVĚTLO je jeho nejjemnější a zároveň nejmocnější silou.
Každý objekt vzniká jako jedinečný ORIGINÁL—
ne sériově, ale pro konkrétní místo a příběh.
Tvořím je vlastníma rukama, různými technologiemi, z rozličných materiálů — pomalu, pozorně a s vděčností.
Rodí se v tichém dialogu s prostorem, kam mají patřit.
Je to světlo. Socha. Užitý artefakt. A nikdy dvakrát tentýž.
Je to jiná forma architektury — měkká, osobní, tichá, pravdivá.
Taková, která nevyrůstá z výkresů, ale z citu.
SVĚTLO se stalo mým tichým jazykem.
Šepotem, který tiše zabydluje prostor.
" Věřím, že SVĚTLO může být léčivé —ne okázalé, ale citlivé, ne dokonalé, ale pravdivé.
Věřím ve SVĚTLO, které neoslňuje, ale objímá.
V objekty, které nejsou věcí, ale pozváním k vnímání.
V tvorbu, která je pomalá, vědomá a pravdivá.
Ve chvíle, kdy SVĚTLO není design, ale dech prostoru ".